|
|
Stravovací návyky dětí s nadváhou/ obezitou a s normální tělesnou hmotností
ŠIMKOVÁ, Simona
Cílem bakalářské práce na téma "Stravovací návyky dětí s nadváhou/ obezitou a s normální tělesnou hmotností" bylo zjistit, jak děti s nadváhou/ obezitou a děti s normální hmotností dodržují doporučené principy zdravého stravování. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy zdravé výživy pro děti. Dále obsahuje informace o jednotlivých složkách výživy, o potřebě energie a živin v různých obdobích dětského vývoje a o stravování během dne. Zaměřuje se také na problematiku dětské obezity, krátce jsou popsány i poruchy příjmu potravy. Praktická část je zaměřena na zmapování stravovacích návyků dětí. Bylo využito metod kvantitativního i kvalitativního výzkumu. Kvantitativní výzkum byl prováděn prostřednictvím dotazníku stravovacích a pohybových preferencí, kde respondenti označovali mimo jiné frekvenci konzumace různých potravin, jak často vykonávají pravidelné pohybové aktivity, jak často sledují televizi či používají počítač. Kvalitativní část výzkumu byla provedena pomocí týdenního záznamu stravy dětí, kam respondenti písemně zaznamenávali veškeré zkonzumované pokrmy a potraviny, ale také pitný režim (množství a druh nápoje). Získaná data byla vyhodnocována pomocí programu Nutriservis profesional a Microsoft Excel. Zpracovaná data jsou interpretována formou textu, grafů a tabulek. Veškerá data byla zpracovávána anonymně. Výzkumný soubor tvořilo 50 náhodně vybraných respondentů ve věku 8 10 let, z nichž polovina (25 respondentů) měla fyziologickou hmotnost, druhá polovina (25 respondentů) nadváhu/ obezitu. Výběr respondentů souvisel s ochotou dětí a jejich rodičů spolupracovat. Dotazníky a podklady na záznam stravy byly rozdány ve dvou školách v okrese Tábor. Dobrovolně se zapojilo i několik dalších dětí ze Sezimova Ústí. Data byla shromažďována od února do března 2015. Celkem bylo rozdáno 202 podkladů pro vyplnění, z nichž bylo pro potřeby výzkumu možné použít jen 68. U každého respondenta jsem na základě uvedeného pohlaví, výšky, hmotnosti a věku hodnotila hmotnostní stav pomocí percentilových grafů. Podle údajů v týdenním záznamu stravy jsem hodnotila příjem energie, bílkovin, tuků, sacharidů, vlákniny a pitný režim. Získané hodnoty jsem porovnávala s referenčními hodnotami pro dané pohlaví a danou věkovou kategorii. Dále bylo provedeno porovnání odpovědí volených v dotazníku se záznamy stravy, které respondenti průběžně zapisovali do rozdaných formulářů. Byla hodnocena také pravidelná pohybová aktivita, pravidelné sledování televize a užívání počítače. Ze získaných a vyhodnocených dat vyplývá, že respondenti s nadváhou/ obezitou přijímají nadbytečné množství energie i všech makroživin. Respondenti s normální hmotností přijímají optimální množství energie, tuků i sacharidů. Příjem bílkovin je i u dětí s optimální hmotností v nadbytku. Naopak průměrný příjem vlákniny je nedostatečný u všech respondentů. Pitný režim je u respondentů se zvýšenou hmotností tvořen především slazenými nápoji, u respondentů s normální hmotností je pitný režim tvořen převážně neslazenými nápoji. Nejvýznamnějším problémem respondentů se zvýšenou hmotností je tedy nadbytečný příjem slazených nápojů, vyšší příjem energie, bílkovin, tuků, sacharidů a nízký příjem vlákniny. Velkou roli hraje také nedostatek fyzické aktivity. Pravidelný pohyb je u některých respondentů zajišťován pouze školní hodinou tělesné výchovy, která probíhá dvakrát týdně. Doporučenými principy zdravého stravování se řídí více děti s fyziologickou hmotností, než děti s nadváhou/ obezitou, u nichž je významný nadbytečný příjem energie i jednotlivých živin, nadbytek slazených nápojů.
|
host ::
RSS.